U sousedů na melouchu

Sousedka dovařila koprovou omáčku. Prostřela dětem na starý stůl se 

lněným ubrusem a obědvalo se. Lžíce cinkaly, vidličky mačkaly nové 

brambory na kaši. To, aby se těm menším lépe polykalo. Do bílého 

bytu pralo letní slunce. Na ulici ani hlásku, jen ptáci pozpěvují. Sem tam

projelo tiše nějaké auto. Něco na mne dýchlo....... ucítila jsem dětství, 

prázdniny u babičky. V tom prozářeném poledni jsme začaly vzpomínat

jak nám bylo u babiček krásně a milo, outulno. Jezdili jsme pro malinovku,

čerstvý teplý chléb do obchodu, mlsali vitacit a šumák.........................

Sousedka vyhnala děti na dvorek. Zavedla mne do dětského pokoje
a já se pustila do práce.

Z venku do domu doléhal křik dětí, které se na dvorku cákali v 

nafukovacím bazénu. Ve chvílích, kdy jsem čekala až mi zaschne 

barva na stěně, dívala jsem se z okna a užívala si poklidný letní

den. Dlouho jsem nemalovala, tak jsem měla z výsledku zpočátku

obavu. Tímto se samozřejmě sluší zveřejnit i autorku předlohy,

malovaného obrázku holčičky s názvem Little Miss Muffet Print  

od thelittlefox z jejího shopu na Etsy. Děkuji za inspiraci. Konečný

obrázek jsem ladila do růžové a hnědé, protože tak bude zařízen 

i holčičí dětský pokojíček.

Přitom užívání si letního dne, jsem samozřejmě nasákla atmosféru

a sílu čerstvě zrekonstruovaného domu. Uvědomila si, že i naše re-

konstrukce se již blíží do finále a tento dům v sousedství se mi stává

reálnou inspirací. Například ta skvostná svítidla můžete zakoupit na

Anglické sezóně, kde najdete další interiérové vybavení i nábytek.

Tak paní sousedko a pane sousede, děkuji za výbornou kávu. Ručně

umletou, tak jak ji v křesle v obýváku mlýval můj dědeček. Na ten drtící

zvuk se nedá zapomenout. Ať se vám dobře bydlí a my se budeme těšit,

až nám nastane ta zlatá doba stěhování a budeme vám dělat sousedy.

Školní deníček

Dnes jsem byla u rodičů a přivezla si krabici starých fotografií naší rodiny. Potřebují roztřídit a dát do nové krabice. Mezi nimi jsem našla také pohlednice, dopisy a školník zápisník....

 Přečetli jsme si z něj několik zápisků a velmi jsme se pobavili.

Střapec na klíč

Před několika dny jsem díky dobrému přátelství, získala tyto staré

střapce z pozůstalosti. Mají zvláštní kovový vzhled.

Podobné střapce, ale zelené, měla má babička na klíčích v hale. 

Na šatní skříni v barvě slonové kosti. Vzadu na skříni byl věšák,

děda si na něj dával klobouk a taky paraple. V zimním kabátě

schovával nugátovou čokoládu ve žlutém papírovém obalu za pět 

korun, když se babička nedívala, vždycky mne, bratra a sestru

podělil spravedlivě po čtverečku.

Klíče byly i v domě na dveřích. Těším se, až se i ony vrátí na své 

původní místo. Získané střapce budu moci pověsit na zrenovovaný

nábytek.

Dům byl postaven v roce 1936. Věříme, že se nám rekonstrukcí

podaří, aby neztratil ducha své doby. V tom nám také napomáhá

má dobrá přítelkyně Jevedesign.